23.7.- Den zábavy

Den zábavy :D:D

Můj krásný sen končí v tu chvíli, když Eliška mě probudí svým hysterickým křikem: „ S mojí Slepičkou je konec!!!“

Já vyskočím z postele, praštím se do hlavy a zděšená běžím sestřence na pomoc. „ Co to tady vyvádíš?“ ptám se jí. „ Shořelo mi kuře!“ stěžovala si. Byla jsem z toho úplně pomatená. Nejdřív slepice a potom kuře…(nechápu). Tak nám nezbývalo nic jiného, než si ukrojit chleba a najít si něco k tomu. Naše dobrá stoprocentní nálada klesla na nulu. Tenhle den bych mohla přirovnat k tiché domácnosti, ale znenadání se ozvala Soňa, jestli pojedeme do Žamberka na festival ORLICKÁ BRÁNA. Rovnou se začínáme připravovat. „Mě to nežehlí!“ „A já nemám nic na sebe!“…Za chvíli před zrcadlem stály dvě jiné dívky, které si mohli říct: „ Tak a jdeme na to!!“ Z toho neúprosného čekání mě bolely nožičky. Zlatá Eliška mi nabídla, ať si sednu, ale než to dořekla, uslyšeli jsme motor auta, které zastavuje před autobusovou zastávku. Soňa nebyla sama.V autě seděl její bráška Víťa a Lenka, kterou jsem do té doby neznala. Cestou potkáváme hnědou kozu s bílými kalhotkami (chudák, všichni se jí posmívají… ). Praštěná Sonička se rozčiluje, že neumí zaparkovat. Po půl hodině namáhavého parkování vyrážíme na kopec, kde se odehrává každoročně festival. Jsou zde ty nejlepší kapely, např. NEŘEŠ, MŇÁGA, ŽĎURP, ISING atd. K tomu jsme si koupili pivo

a kofolu. Udělali jsme chybu. Každou chvíli jsme utíkali na záchod. Letošní divadlo bylo

o lachtanech na divokém západě. Sice to měli zajímavý a originální, ale ulevilo se mi, když to skončilo, protože jsem měla ztuhlé obě nohy a potřebovala jsem na WC.

Nikdy by mě nenapadlo, že při čekání na hranolky dostanu šok. Kamarád od členů Free party si vykloubil rameno. Co by kluk neudělal pro holku?Celé naše stádo šlo pacienta vyprovodit ke vchodu, kam měla dorazit sanitka. Záchranná služba přijíždí, nakládá a odjíždí. Bohužel nikdo s ním nemohl jet. Já bych se sama bála . Po té šokující akci jsme se rozešli a každý si dělal, co chtěl. V půl desátý jsme se sešli, že pojedeme do Pastvin na regé akci. Byl tu problém- Eliška s Vášou se ztratili. Hledali a hledali a hledali, ale nenašli. Zmiňované osoby se nalezly a můžeme vyrazit na REGÉ. „ Kde jste byli tak dlouho?“ ptal se jeden přes druhého. „ zkoumali jsme pšenici.“ zněla jejich chabá výmluva. :D. V Patvinách hlava na hlavě a my se tam prodíráme jako divý. Vůbec to regé nebylo. Překvapení…poslední písnička už zní jako předešlý žánr viz několikrát vyřčený. trvalo to hodinu. Potom už jenom disko-hitovky. Já s Lenkou se bavíme a paříme o sto šest. Opilí chlapci, kteří se na nás sápou, ale nám nedělají problém. Odejdeme od nich pryč a je klid. Náš slavný pár se zase ztratí a my nemůžeme trsat, protože ta jejich hudba??? Třemi slovy „ KONEC POŘÁDNÉ HUDBY“. Naštěstí se tam objevil jazzman. Každá holka by mu záviděla nádherný tenký dredy. Ale kvůli tomu tady nejsme. Jazzman měl v každé kapse malou harmoniku. Každá na něco jiného. Přidali se další neznámí kluci….vznik kapely na jednu noc. Koukám se kolem sebe a nevidím nikoho jiného, než pár pracovitých zaměstnanců, kteří tam uklízeli. To bylo znamení, že musíme vypadnout. Po dlouhém hledání auta směr Líšnice, Nekoř, Letohrad.

Dobrou noc lidičky… :-*

Pavla Matúšová