PRO SVOJE SPOJENÍ S KRISTEM Promluva na Slavnost Nanebevzetí Panny Marie

15.08.2021 17:07

							 

							Úryvek z evangelia svatého Lukáše, který jsme dnes slyšeli, měl podle Clauda Tresmontanta hebrejskou předlohu, což svědčí o jeho starobylosti a významu. Protože hebrejsky v době Ježíšově hovořila spíše elita než obecný lid. Může to také nepřímo ukazovat na původ Marie z kněžského rodu, kde se samozřejmě pěstovala kultura Písma, jeho četba, studium a rozjímání. Mariin chvalozpěv, který je znám pod názvem Magnificat je kompilátem různých žalmů a především chvalozpěvu Chany (srov. 1 Sam 2), když se jí narodil Samuel. Oba chvalozpěvy jsou si velice příbuzné.

							Pak je toto evangelium hodné naší pozornosti vzhledem k slavnosti, kterou dnes připomínáme. Dogma o Nanebevzetí Panny Marie se opírá i o verš ze dnešního evangelijního úryvku: „Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení.“ (Lk 1, 48) A pak také o místa jako například apokalyptické znamení na nebi, kterým je žena oděná sluncem s měsícem pod nohama a dvanácti hvězdami kolem hlavy (Zj 12), nebo ze dnešního druhého čtení: „Jako totiž pro spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu.“ (1 Kor 15, 22; liturgický překlad) Kdo z lidí je s Kristem spojen pevněji než jeho Matka?

							Druhý vatikánský koncil dokonale sumarizoval tajemství Mariina života včetně jejího konce, respektive vyvrcholení, následujícím způsobem: „Když konečně neposkvrněná Panna, která byla uchráněna od jakékoli poskvrny dědičné viny, dokončila svůj pozemský život, byla s tělem i duší vzata do nebeské slávy a vyvýšena Pánem jako královna všeho tvorstva, aby se dokonaleji připodobnila svému synu, Pánu pánů a vítězi nad hříchem a smrtí.“ (Lumen gentium, 59)

							Jak mnoho se to dotýká nás a jak je to pro nás důležitá skutečnost? Velice. Její nanebevzetí je nadějí našeho nanebevzetí. Marie byla první, jedinečná, ale ne poslední. Katechismus katolické církve píše: „Nanebevzetí svaté Panny je zvláštní účastí na vzkříšení jejího Syna a předjímá vzkříšení ostatních křesťanů.“ (KKC 966) Nezapomínejme vztáhnout již citované Boží slovo jako příslib adresovaný každému z nás: „Jako totiž pro spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu.“ 

							A také Mariino nanebevzetí se tajemným způsobem dotýká i její role, která se stala nezávislou na prostoru a čase. Proto může být nazvána Matkou církve, Královnou všeho tvorstva. Stále „nám získává dary věčné spásy svými mnohonásobnými přímluvami. Proto je blahoslavená Panny vzývána v církvi jako přímluvkyně, pomocnice, ochránkyně a prostřednice.“ (KKC 969)